Komunita a moc

To, na co se v době revolucí zapomnělo, je to, k čemu došlo při původních experimentech v komunách.

Všechny ty komuny selhaly. Většina z nich nepřežila déle než tři roky. Některé po dobu kratší než tři měsíce.

• A to, co je zničilo, bylo přesně to, co mělo být zlikvidováno.*

Moc

Členové komunit zjistili, že někteří lidé jsou svobodnější než jiní. Silné osobnosti začaly dominovat slabším členům skupiny. Ale pravidla sebeorganizujícího systému nedovolily jakoukoliv organizovanou opozici vůči tomuto útlaku.

Vznikla hierarchická struktura

V komunách se to, co mělo být systémem komunikace mezi sobě rovnými jednotlivci, se často proměnilo v tvrdou šikanu. Podpora šikanovanému nebyla dovolena. Vznikl strach. Selhání hnutí komun i revolucí dokazují, že sebeorganizující se model má vážné nedostatky. Nedokáže se vyrovnat se základními dynamickými silami lidské společnosti: s politikou a s mocí. Hippies přijali myšlenku sebeorganizující se společnosti, protože byli v deziluzi ohledně politiky. Byli přesvědčeni, že alternativní způsob organizace společnosti je dobrý, protože je založen na základním principu přírody.

Jenže to byla fantazie. Ve skutečnosti přejali myšlenku ze studeného a logického světa strojů. Nyní, v naší době, jsme všichni v deziluzi z politiky. A tento strojový organizační princip společnosti se vynořil jako základní organizující princip našeho věku. Avšak zjišťujeme, že jestli se považujeme za součástky systému, je velmi obtížné změnit svět. Je to velmi dobrý způsob jak věci zorganizovat, i vzbouření. Avšak nenabízí to naprosto žádné řešení ohledně toho, co má následovat pak. A podobně jako v komunách, zůstáváme bezmocni tváří v tvář těm, kteří už mají moc na světě.

z V přírodě neexistuje ekologická rovnováha. Společnost seberegulovaných sítí je fantazie